Dá se jezdit na motorce i v chladu? Jen s dobrou výbavou
Chlad zkracuje sezónu jen tomu, kdo podcení oblečení. Motorce nízké teploty nevadí tolik jako jezdci. Když se správně vrství oblečení a počítá se s delší brzdnou dráhou, dá se jezdit i v chladném ránu.
Vrstvení oblečení
Základem je vrstva, která odvádí pot od těla. Bavlna nasákne a potom chladí, proto se hodí funkční materiál. Střední vrstva drží teplo a vnější bunda chrání před větrem a deštěm.
Vrstvy se přidávají a ubírají podle teploty, ne podle kalendáře. Ráno bývá chladno, odpoledne může být teplo. Kdo vyjede v jedné silné vrstvě, začne se potit a po zastavení prochladne. Lepší je více tenkých vrstev, které se dají odložit.
Vítr ochladí víc než samotná teplota. Protivítr na otevřené silnici ubírá tělu teplo rychleji, proto se vyplatí nepodceňovat vnější vrstvu. Bunda, která neprofoukne, vydrží i při nižší teplotě než tlustý svetr bez ochrany proti větru.
Ruce, nohy a hlava
Ruce prochladnou nejdřív, protože jsou vystavené větru a málo se pohybují. Rukavice by měly mít membránu a dostatečně dlouhou manžetu. Vyhřívané gripy pomohou, ale samy o sobě nestačí, pokud rukavice profouknou.
Nohy chrání vysoké boty a ponožky, které nejsou z bavlny. Vložka do bot může přidat izolaci, nesmí ale zmenšit prostor tak, aby tlačila. Studené nohy snižují soustředění stejně jako studené ruce.
Kdo má vyhřívané rukojeti, měl by je zapnout dřív, než ruce prochladnou. Dodatečné zahřívání už promrzlým prstům pomáhá pomalu. Některé motorky mají i vyhřívané sedlo, které ocení spolujezdec hlavně v ranním chladu.
Pod přilbu se hodí tenká kukla nebo nákrčník. Chrání krk před průvanem a brání tomu, aby se studený vzduch dostal pod bundu. Tlustá čepice se nevejde a může posunout přilbu do špatné polohy.
Mlžení hledí je v chladu častější. Pomáhá vložka proti mlžení, pootevřené větrání a plynulé dýchání nosem. Rozmlžené hledí je nebezpečné hlavně ve městě, kde je potřeba vidět chodce a značky.
Studený vzduch také vysušuje oči a nutí k častějšímu mrkání. Sluneční brýle pod čirým hledím nepomohou, naopak mohou zhoršit výhled za šera. Kdo nosí dioptrické brýle, měl by počítat s tím, že se jim skla mlží podobně jako hledí.
Pneumatiky v chladu
Studená guma tvrdne a déle se zahřívá. První kilometry nemají být rychlé, protože směs ještě nemá optimální přilnavost. Tlak se měří za studena, ale s vědomím, že se během jízdy zvýší.
Mokré listí, posyp a stíny na silnici jsou v chladném období častější. V zatáčkách se vyplatí držet větší odstup od krajnice. Brzdná dráha se prodlužuje, i když je silnice suchá.
Brzdění a rozhled
Nízké slunce může oslnit jezdce i protijedoucí. Špinavé hledí nebo plexi tento problém zhorší. Vyplatí se mít v brašně hadřík a čistit výhled častěji než v létě.
Brzdí se plynule a s rezervou. Prudké brzdění na studené gumě zvyšuje riziko smyku. Rozhled je kratší kvůli vrstvám oblečení a omezenému pohybu hlavy, proto se vyplatí otáčet celým trupem.
V chladu se prodlužuje i reakční doba. Studené prsty hůř hledají páčky a tlačítka. Kdo jede poprvé po delší pauze, měl by si nejdřív na prázdné silnici vyzkoušet, jak motorka brzdí a zatáčí.
Sůl a koroze
Posypová sůl se drží na rámu, kolech a podsedlové části. Po jízdě se motorka opláchne studenou vodou a osuší. Horká voda může uspíšit korozi a poškodit brzdné plochy.
Oplach má smysl i tehdy, když je motorka viditelně čistá. Sůl je průhledná a usazuje se ve štěrbinách, kde ji pohled nenajde. Kdo jezdí v zimě denně, měl by počítat s častější kontrolou šroubů a elektrických konektorů.
Řetěz se čistí a maže častěji, protože sůl a vlhkost snižují životnost. Brzdy se projdou krátkou jízdou, aby se destičky osušily. Kdo jezdí v zimě pravidelně, věnuje údržbě víc času než v létě.
Můj tip
Před jízdou v chladu si oblečení vyzkoušejte doma. Zjistíte, kde tlačí, kde fouká a zda se dá rukama ovládat přilba i zipy. Lepší je strávit deset minut v teple než pak půl hodiny řešit studené prsty na krajnici.
Do brašny se vyplatí přidat tenké rukavice a nákrčník i v létě. Ranní teploty bývají nízké a jezdec je ocení dřív, než se objeví první zatáčka. Zima na motorce se nepozná podle měsíce, ale podle toho, jak je jezdec připravený.
Zdroje
- Ministerstvo dopravy České republiky
- Sdružení automobilového průmyslu
- Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Publikováno: 27. 05. 2026
Kategorie: Motorky